﻿&editionNumber=4
&editionVolume=3518

&centralHeader="3. SOVĚTSKÁ ÚDERNÁ ARMÁDA PODNIKÁ ODVÁŽNÝ POSTUP"

&mainArticleHeader="3. ÚDERNÁ ARMÁDA OBKLIČUJE CHOLM"

&mainArticleText="Před třemi dny, 23. ledna, zahájila sovětská 3. úderná armáda manévr s cílem obklíčit město Cholm jižně od Novgorodu. Podle německých vojenských zdrojů se ve městě nachází asi 5 500 německých příslušníků, včetně pěchoty, vojenské policie a záložních jednotek, kteří jsou nyní odříznuti od hlavních německých sil. Luftwaffe údajně připravuje letecké zásobování kotle, aby tamní jednotky mohly pokračovat v boji.

Německé vrchní velení označilo Cholm za „Festung“, tedy pevnost. Posádka proto nesmí ustoupit ani se pokusit o průlom, dokud nebudou k jejímu vyproštění uvolněny další jednotky. Kotel je údajně příliš malý pro běžné letiště. Německé zdroje však tvrdí, že chtějí část území nikoho využít jako nouzovou přistávací plochu. To je mimořádně riskantní, protože transportní letouny budou muset při vykládání zásob zůstávat určitou dobu na zemi.

Sovětské síly hodlají jednotky uvězněné v cholmském kotli zlikvidovat co nejrychleji. Oblast je považována za důležitý prostor pro vytvoření linie, z níž by bylo možné znovu ohrozit Moskvu.

Obklíčení je součástí sovětské protiofenzivy využívající iniciativu získanou vítězstvím v bitvě o Moskvu. Pro Němce je situace o to horší, že také jejich síly u Děmjanska severně od Cholmu jsou ohroženy obklíčením. Postupující sovětské jednotky totiž stále více svírají už tak velmi křehké spojení Děmjanska s hlavní frontou."

&secondaryArticleHeader="HLUBOKÝ BOJ: JAK BOJUJE RUDÁ ARMÁDA?"

&secondaryArticleText="Rudá armáda používá doktrínu známou jako teorie hlubokého boje neboli hlubokých operací. Oficiálně ji přijala v roce 1936 a zdůrazňuje součinnost různých druhů vojsk na všech stupních bojové sestavy. Na taktické úrovni má kombinace pěchoty, tanků, dělostřelectva a letectva prorazit nepřátelskou linii. Jakmile je průlom vytvořen, vysoce pohyblivé zálohy proniknou do strategické hloubky za frontou a útočí tam tak, aby protivníkovi maximálně ztížily, nebo dokonce znemožnily udržení původní obranné linie.

Mobilní jednotky se při hlubokém boji snaží proniknout co nejdále do nepřátelského týlu a napadat příležitostné cíle se strategickým významem. Tuto úlohu obvykle plní tanky nebo motorizovaná pěchota. Podobně jako německý Blitzkrieg, který Wehrmacht s ničivým úspěchem použil v Polsku, klade hluboký boj důraz na vysoce pohyblivé vedení války. Liší se však tím, že Blitzkrieg soustřeďuje úder především do jednoho bodu.

Hluboký boj se naopak snaží využít více míst průlomu v nepřátelské obranné linii a vyvolat co největší zmatek a narušení obrany. Je mimořádně účinný, pokud má útočník iniciativu a dokáže udržet logistiku i tempo postupu. Průzkumné jednotky postupují vpředu, těsně následované hlavními silami. Po navázání boje prorážejí postavení tanky a pěchota za podpory VVS, včetně obávaných bitevních letounů Il-2.

Další výhodou je, že pokud se postup na hlavní frontě začne zpomalovat, zůstává v týlu řada nepřátelských uskupení, která lze obklíčit. Obklíčení obvykle není hlavním cílem hlubokého boje, ale představuje užitečný vedlejší účinek, jenž zvyšuje tlak na protivníka ve chvíli, kdy se územní zisky zastaví. Zda Rudá armáda dokáže udržet tempo získané po bitvě o Moskvu, se teprve ukáže."

&fakeArticle1Header="NĚMECKÉ PONORKY U AMERICKÉHO POBŘEŽÍ"

&fakeArticle2Header="BRITSKÉ SÍLY USTUPUJÍ V MALAJSKU"